ona

když ji ráno vidím pod rouškou ranního slunce,
jak si tam jen tak leží, leží jakoby nic,
já stále jen přemýšlím, kde já k tomu přijdu?
kdy se mi vlastně naskytla ta příležitost?
ji mi seslalo samo nebe, ji a celé její andělské tělo.
je to všechno jako sen, ze kterého se už nikdy nechci probudit.
jako pohádka bez konce, ale se šťastným příběhem.
dokonalá fantazie.